Zprávy za velkou louži k uším jedné šelmy :)

15. srpna 2011 v 18:16 | Leine... & Logan |  Diary
Pokračování dopisů za Atlantik a zpět... doba těsně před Vánoci. To čekání bylo nekonečné a díky všeobecnému frmolu všude okolo, se nedalo psát tolik, jak bych ráda. Ale vyplatilo se to. :)
 

Little House

15. srpna 2011 v 18:06 | Leine |  Diary
Začátky jsou vždycky opatrné. Zvláštní, ale mají svoje kouzlo. A takové byly i ty naše. Chci tím říct, že jsme se stále udržovali na pozici přátel, ale občasně tam problesklo něco, co tak docela do této kategorie nespadalo.

"Dopisovo-deníkovitá sága"

15. srpna 2011 v 17:52 | Leine... & Logan |  Diary
Pokračování dopisní ságy, která stála v samotných počátcích :)
 


Paperweight

15. srpna 2011 v 16:21 | Leine |  Diary
Zvláštní, jak moc člověk může být sám, ačkoliv je kolem něj spousta lidí. Připadala jsem si nepatřičně, jako kdybych mezi nimi neměla co dělat a vytrvale si namlouvala, že věci jsou stejné. Nebyly.

Sea of faces

11. června 2011 v 20:46 | Leine |  Diary


O tom, jaká byla karanténa už jsem psala. Jenže, jak se dívám zpětně, bych to možná mohla vzít z jiného úhlu. Bylo tam totiž něco, čeho jsem si nevšimla. A to něco mě tam drželo...

Open your eyes

9. června 2011 v 23:12 | Leine |  Diary


Příliš dlouho jsem to tady nechala ležet ladem. A ráda bych s tím něco udělala. Takže začnu. Zkrátka prostě a jednoduše. Vezmu to po kapitolách. Něco jako deník za pochodu, pár vzpomínek, střípky a střepy, co tvoří mozaiku mojí osobnosti.

Vědomí & Podvědomí

6. března 2011 v 23:47 | Leine |  Diary
Přemýšlím, jak shrnout děj posledních několika dní, když si z nich skutečně moc nepamatuju. Byla jsem ve zvláštním stavu. Střídavě při vědomí a střídavě mimo. Převrácená, naruby. Lapala jsem po dechu, abych se udržela na jednom místě a přitom mi to nebylo moc platné.

Od veverek, Klubu bláznů až do lesního příšeří

2. března 2011 v 23:58 | Leine |  Diary
Skutečně přemýšlím, co všechno a jak spletitou cestou mě dostalo tam, kde jsem teď. Začalo to přece naprosto nevinně a stejně nevinně to mělo pokračovat. Jenže osud nám nikdy nedopřeje vlastní realizaci plánů. Udělá si to po svém a pak už jenom všichni koukáme, co se děje. Někteří z nás i s otevřenou pusou, jiní nevěřícně zírají. Ale výsledek je pokaždé stejný. Změna. Jiná cesta. Jiný pohled.

Song... Go and catch a falling star

1. března 2011 v 22:54 | Leine |  Diary
Jednou jsem si ji zapsala do deníku a od té doby na ni nezapoměla a stále se k ní vracím. Protože je toho v ní víc, než by se mohlo zdát. Johna Donna mám ráda. :)
(časem snad dodám český překlad)

Frozen oceans

1. března 2011 v 22:37 | Leine |  Music

Písnička spojená s prvními dny... možná tak trochu i současnými. Začalo se mluvit o zimě a v sále v září sněžilo. :) A ten text je i poněkud alegorií na několik uplynulých týdnů, kdy se mi čas slil. Snažím se momentálně zorientovat sama v sobě a dostat se pevnýma nohama zase na zem. Výsledek je nejistý. Byl vždycky. Čas ukáže sám a věci vyplynou...

Kam dál